Obchodní jméno z právního pohledu

Jméno pro vaši firmu

… aneb, není jméno jako jméno !
 
V tomto příspěvku si projdeme, co se skrývá pod pojmem „obchodní f i r m a“ a jak jej správně zvolit pro následné vybudování značky.
 
Začněme menším historickým exkursem.
 
Zásadní změnu přinesla po tzv. sametové revoluci do právní úpravy „firemního práva“ druhá velká novela obchodního zákoníku, přijatá dne 14. září 1999 pod číslem 370/2000 Sb., účinná dnem 1. 1. 2001, která se navrátila k tradičnímu pojmu „firma“.
 
V rámci srovnávacího výkladu je nutno nejprve analyzovat pojem „obchodní jméno“. Tento fenomén byl součástí českého obchodního práva toliko po krátké období let 1992 – 2000, tedy do výše citované novely obchodního zákoníku. Je skutečností, že mnoho, zejména drobných, živnostníků, ani po tolika letech fungování obchodního jména, řádně nepochopilo jeho podstatu. V praxi se i při právních jednáních používala starší terminologie, operující s pojmem „firma“. Docházelo tak i k mnoha zmatečným situacím, kdy drobný živnostník nabízel běžnému občanovi své služby, tvrdíce mu, že má „firmu“, která vše vyřídí. Občan, leckdy v omylu, domnívaje se, že živnostník je snad i reprezentantem jakési neznámé velké firmy s desítkami kvalifikovaných zaměstnanců (a.s., s.r.o. apod.), s tímto uzavřel smlouvu o dílo s cenou předmětu plnění přesahující třebas milión korun a následně s údivem zjistil, že firma je pouze jedna fyzická osoba s jedním stavebním kolečkem a oprýskanou míchačkou.
 
Co tedy bylo podstatou onoho obchodního jména?
Obchodní jméno sloužilo ryze a výlučně k obchodnímu styku mezi podnikateli. V jiných právních vztazích nesmělo být zásadně používáno (např. v právu trestním, správním apod.). Jistě čtenář sám posoudí absurdnost situace, kdyby byl za trestný čin podvodu dle  trestního zákona odsouzen k trestu odnětí svobody v délce pěti let „Zedník Jan Vomáčka ze Spyty“ - což je obchodní jméno podnikatele Jana Vomáčky. Soudní judikatura po dílčím tápání jasně konstatovala, že žalobcem (rozuměj i žalovaným) může být toliko fyzická osoba, kterou nutno označit dle požadavků občanského soudního řádu i řádu správního vždy a prioritně jménem a příjmením. Tedy Jan Vomáčka.
Jistě není na škodu, pokud žalobní návrh dále obsahuje poznámku typu „podnikající pod obchodním jménem (nyní firmou) Zedník Jan Vomáčka ze Spyty“.
Pokud by účastník řízení i přes manudukční, neboli poučovací činnost soudu vedl spor proti obchodnímu jménu – tedy firmě, bylo by nutno žalobu zamítnout, neboť nemůže být účastníkem občanského soudního řízení obchodní jméno - firma jakožto tzv. právní non subjekt – neboli nesubjekt.
 
Stejná praxe převážila i na katastrálních úřadech, které důsledně vyžadují identifikaci účastníka - fyzické osoby - jménem a příjmením, nikoliv obchodním jménem – nyní firmou.
 
Obchodní jméno fyzické osoby mohlo mít zásadně dvě varianty. Jednou z nich bylo strohé uvedení jména a příjmení. Ovšem čeští podnikatelé, po roce 1989 často trpící pocitem české malosti, velice často využívali a využívají možnost připojit za jméno a příjmení tzv. dodatek, nejčastěji fantazijní.
 
Většina právních názorů se kloní k tomu, že dodatek může být uveden i před jménem a příjmením. Logiku tohoto výkladu nechápu, jednou z prioritních výkladových metod zákona je tzv. jazykový výklad a nemusím snad objasňovat, co v českém jazyce znamená slovo „dodatek“. Pokud by racionální zákonodárce hodlal umožnit používání dodatku i před jménem, jistě by pro to našel náležité jazykové instrumentárium.
 
Dodatky byly přípustné ve třech formách:
  1. tzv. osobní (např. akademické tituly, pojmy „starší“, „mladší“, „junior“ apod.). K tomu se poznamenává, že dodatek „doktor“ již podle prvorepublikové judikatury lze připustit jen tehdy, nabyla-li ho osoba na některé tuzemské vysoké škole nebo jí byl tento titul, dosažený v cizině, nostrifikován (uznán) podle českého práva. Maně si zde vzpomeneme na několik českých lžidoktorů.
  2. odlišující druh podnikání (např. „topenář“, „zámečnictví“, „hostinec U růže“ apod.)
  3. fantazijní, typu  Ferda Mravenec, Bahamy atd.
 
Vyloučeny byly dodatky hanlivé, urážející, xenofobní a rasistické. Z doslechu vím o případu, kdy živnostenský úřad odmítl v roce 1999 zapsat podnikateli dodatek „tunely“. V roce 1991 by jistě takový dodatek byl zapsán bez problémů, ovšem po očistné kúře, kterou nám poskytly naše bankovní domy, lze postoj živnostenského úřadu pochopit, zejména za situace, kdy živnostník nehodlá razit žádné štoly a pouze po sázce zkoušel ostražitost byrokrata.
 
Při všech úkonech, ke kterým docházelo v režimu obchodního zákoníku (objednávky, faktury, obchodní smlouvy), byl podnikatel oprávněn a současně povinen používat své obchodní jméno, tak jak je měl zapsáno v živnostenském oprávnění nebo v obchodním rejstříku.
 
Obchodním jménem všech českých typů obchodních společností, tedy akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným, veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti, byl název, pod kterým byly zapsány v obchodním rejstříku. Nedílnou součástí jejich obchodního jména byl i povinný dodatek, rozlišující jejich právní formu (a.s.). V teorii byl rozlišován tzv. kmen obchodního jména - „GAMA“ a povinný dodatek - „s.r.o.“. Všichni podnikatelé byly povinni používat obchodní jméno přesně tak, jak znělo. Soudní praxe však zásadně odmítala poukazy žalovaných na skutečnost, že žalobce má v obchodním rejstříku zapsán povinný dodatek ve formě a.s., avšak na žalobě je uváděn dodatek akc. spol. Jistě si můžeme domyslet desítky možných mutací této jednoduché námitky žalovaného. Soudy v takových případech poučují účastníky o nutnosti upřesnit označení účastníků soudního řízení, aniž by v takovéto dílčí nepřesnosti shledávaly důvod pro zamítnutí žaloby.
 
Obchodní jméno nesmělo být zaměnitelné s obchodním jménem jiného podnikatele. U právnických osob postačilo k odlišení uvedení jiného sídla, pokud osoby nepodnikaly ve stejném nebo zaměnitelném oboru při hospodářské soutěži. U osob fyzických postačilo k odlišení uvedení jiného místa podnikání.
 
Kdo byl dotčen na svých právech neoprávněným užíváním obchodního jména, může se proti rušiteli domáhat tzv. zdržovací žalobou, aby se závadného jednání zdržel a odstranil závadný stav. Dále může požadovat přiměřenou satisfakci (z latinských slov „satis“ - dosti a „facere“ - konat, činit), která může být poskytnuta i v penězích. Tím není dotčen nárok na náhradu způsobené škody. Soud může přiznat úspěšnému žalobci v rozsudku právo uveřejnit rozsudek na náklady neúspěšného účastníka sporu a přitom určit i rozsah, formu a způsob zveřejnění. Obecně se uplatňuje tzv. právo priority - přednosti.
 
… a jak to je nyní v současnosti ?
To, co bylo uvedeno výše, je mutatis mutandi z valné části použitelné i pro firemní právo, upravené nyní zejména v občanském zákoníku (po 1.1.2014).
 
Občanský zákoník tedy již nepoužívá pojem „obchodní jméno“ a po několika letech opouští i kratší pojem „firma“, který je nahrazen bez logického důvodu pojmem „obchodní firma“ .Pojem „firma“ má stoletou tradici i v sousedících zemích s vyspělejší ekonomikou. Právní úpravu nalezneme v ust. § 422 a násl. občanského zákoníku, citujme:

㤠422
Podnikatel, který nemá obchodní firmu, právně jedná při svém podnikání pod vlastním jménem; připojí-li k němu dodatky charakterizující blíže jeho osobu nebo obchodní závod, nesmí být klamavé.

Obchodní firma
§ 423
(1) Obchodní firma je jméno, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku. Podnikatel nesmí mít víc obchodních firem.
(2) Ochrana práv k obchodní firmě náleží tomu, kdo ji po právu použil poprvé. Kdo byl dotčen ve svém právu k obchodní firmě, má stejná práva jako při ochraně před nekalou soutěží.
§ 424
Obchodní firma nesmí být zaměnitelná s jinou obchodní firmou ani nesmí působit klamavě.
§ 425
(1) Člověk se zapíše do obchodního rejstříku pod obchodní firmou tvořenou zpravidla jeho jménem. Změní-li se jeho jméno, může používat v obchodní firmě i nadále své dřívější jméno; změnu jména však uveřejní.
(2) Zapíše-li se člověk do obchodního rejstříku pod jinou obchodní firmou než pod svým jménem, musí být zřejmé, že nejde o obchodní firmu právnické osoby.
§ 426
Je-li více obchodních závodů několika podnikatelů spojeno do podnikatelského seskupení, mohou jejich jména nebo obchodní firmy obsahovat shodné prvky; veřejnost však musí být schopna je odlišit.
§ 427
(1) Kdo nabude obchodní firmu, má právo ji používat, pokud k tomu má souhlas svého předchůdce nebo jeho právního nástupce; vyžaduje se však, aby k obchodní firmě připojil údaj vyjadřující právní nástupnictví.
(2) Při přeměně právnické osoby přejde obchodní firma na právního nástupce, pokud s tím souhlasí; souhlas jiné osoby se nevyžaduje. Má-li právnická osoba více právních nástupců a neurčí-li se, na kterého z nich obchodní firma přechází, nepřejde obchodní firma na žádného z nich.
§ 428
Odvolat souhlas s užitím svého jména v obchodní firmě právnické osoby má právo ten, kdo k tomu má tak závažný důvod, že po něm nelze spravedlivě požadovat, aby jeho jméno bylo v obchodní firmě využíváno; takovým důvodem může být zejména změna převažující povahy podnikání právnické osoby nebo změna vlastnické struktury obchodní korporace. Za těchto podmínek má právo odvolat souhlas i právní nástupce osoby, která souhlas udělila.“
(dále již užíváme jen slovo „firma“).
  
Následně pojem obchodní firma, firma, používá i zákon speciální vůči občanskému zákoníku, tedy zákon o obchodních korporacích, a  to cca na 20 místech, typicky v vazbě na právní úpravu tzv. zakladatelského právního jednání, tedy zejména společenské smlouvy.
 
Firma – to je tedy  název, pod kterým je podnikatel zapsán do veřejného,  obchodního rejstříku. Logickým důkazem opaku vyvodíme, že osoby nezapsané v obchodním rejstříku nemohou požívat výhod a povinností firmy. Podnikatel je povinen činit právní jednání pod svou firmou. Podnikatel nezapsaný v obchodním rejstříku musí činit právní jednání buď pod svým jménem a příjmením, je-li osobou fyzickou, nebo pod svým názvem, je-li osobou právnickou.
 
Firma fyzické osoby musí vždy obsahovat jméno a příjmení. I nadále je přípustný dodatek, zákon tak jako dosud mlčí o dodatku fantazijním, neboť výslovně připouští toliko dodatky odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání. Praxe však patrně i nadále připustí fantazijní dodatky.
 
Firmou obchodních společností, družstva a dalších právnických osob, které vznikají zápisem do obchodního rejstříku (typicky tedy i státního podniku), je název, pod kterým jsou zapsány v obchodním rejstříku. Součástí jejich firmy je i nadále povinný dodatek odlišující právní formu podnikání jako a.s., s.r.o atp..
 
Obligatorně se do obchodního rejstříku zapisují všechny obchodní společnosti, upravené v zákoně o obchodních korporacích, dále i družstva a jiné právnické osoby, o nichž tak stanoví zákon (státní podnik). Totéž platí pro zahraniční osoby, respektive jejich organizační složky.
 
Firma může být jakožto majetková hodnota smluvně převedena. To je však přípustné pouze při převodu závodu nebo jeho části, bude-li podnikatel zbývající část provozovat pod jinou firmou nebo tato část zanikne likvidací.
 
Oživená, stará dobrá firma, má tak lepší naději na přijetí veřejností, neboť navazuje na osvědčené prvorepublikové tradice, které přetrvaly ve vědomí starší generace dodnes.
 
Na závěr nezbývá, než při výběru firmy popřát čistou mysl a zřetel na to, že firma se neobjeví pouze na hlavičkových papírech, ale např. také na internetu ve formě názvu domény, v ochranných známkách a dalších významných institucích. Vybírejte tedy firmu, resp. jméno firmy tak, aby tento název byl pro start business co nejefektivnější i z pohledu podnikání a propagace, tím myslíme  brandovou reklamu – tedy reklamu, která buduje značku a současně i reklamu výkonnostní, která výrobky či služby prodává, je zajímavá, třeba i moderní a hlavně, dobře zapamatovatelná.
  
JUDr. Vladimír Rejmont
a redakce LEGIS.CZ s.r.o.

SW Vzory smluv 2024

SW Vzory smluv 2024
Cena: 750 Kč
(bez DPH)
908 Kč včetně DPH
do košíku
skladem
Komplet 2200 aktualizovaných vzorů smluv a podání, se kterým sestavíte sami a rychle jakýkoli právní dokument.

Aktualizace v ceně
Novela zákoníku práce od 1.1.2024 zapracovaná

SW Formuláře

SW Formuláře
Cena: 1300 Kč
(bez DPH)
1573 Kč včetně DPH
do košíku
skladem
Přes 750 formulářů určených pro předepsaná podání na všechny úřady ČR.

SW Slovník pojmů

SW Slovník pojmů
Cena: 450 Kč
(bez DPH)
545 Kč včetně DPH
do košíku
skladem
Nové zákony přinášejí nová hesla. Se slovníkem pojmů se v nových kodexech neztratíte a budete všemu rozumět.
Vzory a smlouvy dle NOZ a ZOK
 

CD Hlavičkové papíry

Cena: 250 Kč
(bez DPH)
303 Kč včetně DPH
do košíku
skladem
CD Hlavičkové papíry
Vzory hlavičkových papírů s povedeným designem k použití ve firmách i domácnostech.