Vláda České republiky schválila dne 5. 10. 2015 návrh zákona, kterým se mění zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí. Účelem novelizace je zejména
-
odstranění nedostatků právní úpravy (již klasické klišé námi placených odborníků…)
-
provedení dalších změn, které si v mezidobí vyžádala praxe
-
upřesnění právní úpravy, odstranění nejednoznačností
-
zamezení nežádoucí tzv. daňové optimalizace u dané daně
Jaké změny vláda, jako nejčastější nositel zákonodárné iniciativy, konkrétně u daně z nabytí nemovitých věcí,
navrhuje?
Zejména se navrhuje sjednocení osoby poplatníka. Vymezení poplatníka daně z nabytí nemovitých věcí je již evergreen, zákonodárce není ani po mnoha letech schopen vypracovat stabilní právní řešení. Nyní se navrhuje sjednocení osoby poplatníka daně, a to výlučně v osobě nabyvatele. Nebude tedy propříště možné, aby si smluvní strany poplatníky zvolily, často právně neobratnými formulacemi, které následně byly vytýkány finančními úřady jako neurčité. Zanikne i zákonné ručení za zaplacení daně. Tím bychom se snad měli přiblížit právní úpravě civilizovaných zemí (proč ale až nyní?) a měly by zmizet praktické problémy např. při směně nemovitých věcí.
Též by mělo dojít ke změně koncepce zdanění nabytí inženýrských sítí. Vláda konstatuje, že nový občanský zákoník (NOZ) je v oblasti právní úpravy vlastnictví inženýrských sítí nejasný a proto se navrhuje, aby zdanění nabytí inženýrských sítí bylo propříště omezeno pouze na nabytí vlastnického práva k budově podle katastrálního zákona, která je její součástí či částí.
Dále by mělo dojít ke zjednodušení určení základu daně u směny tak, že se bude přihlížet pouze k případnému doplatku, který jedna či druhá smluvní strana za nabytí nemovité věci poskytne.
Rovněž dochází ke změně v osvobození nových staveb a jednotek. Zde doporučujeme vyčkat na publikovaný text zákona, zatímní výklady jsou poněkud nepřehledné.
Předmětem daně dosud nebylo prodloužení práva stavby. Jak je již patrně známo – a je to pro starší právníky celkem nepochopitelné – je právo stavby dle NOZ také nemovitou věcí! V praxi se stává, že právo stavby se sjedná třeba na pět let, neboť NOZ nestanoví minimální lhůtu trvání práva stavby. Následně dojde ke smluvnímu prodloužení trvání práva stavby a tím může docházet dle navrhovatele novely k nežádoucí daňové optimalizace a právě tomu má rozšíření předmětu daně na prodloužení práva stavby přispět.
Ostatní navrhované změny jsou spíše marginální, týkají se například rozšíření užití směrné hodnoty, vynětí přeměn všech právnických osob z předmětu daně vyjma převodu jmění na společníka nebo upřesnění určení nabývací hodnoty v případě nabytí vlastnictví k nemovitosti, která je součástí závodu.
Účinnost zákona se předpokládá od 1. 4. 2016, návrh je nyní projednáván v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky.
Redakce