Smluvní typy v NOZ

Nový občanský zákoník řeší smluvní typy v jednom kodexu, uživatelé zákona tak nebudou muset řešit, kterým kodexem se řídit, tak jak je tomu nyní. Krátký přehle smluvních typů předkládáme:

Darování (§ 2031 – 2054)

Dárci je tímto ustanovením výslovně dána možnost vyvázat se z povinnosti dát dar, a to pouze v případě, kdy dojde po uzavření smlouvy k nepředvídatelné události, která má za následek na straně dárce změnu životních podmínek do takové míry, že není nadále spravedlivé požadovat po něm splnění slibu obohatit obdarovaného. Je tak zde výslovně upravena zásada clausula rebus sic stantibus.

Koupě (§ 2055 – 2159)

V návrhu je posíleno právní postavení kupujícího, kterému bylo plněno vadně. Nově se opouští hledisko opravitelných a neopravitelných vad jako základní kriterium pro určení práv kupujícího z vad věci a nahrazuje se hlediskem intenzity, jakou vadnost plnění porušuje smlouvu. Představuje-li vadné plnění podstatné porušení smlouvy, rozšiřují se práva kupujícího. Zejména se však opouští dosavadní koncepce prekluze práv z vad.

Návrh také opouští institut zákonné záruky za jakost a vrací se k řešení, které odděluje od sebe práva, která kupujícímu vznikají z vad plnění ze zákona a která vznikají kupujícímu ze záruky za jakost. Dohodnou-li se strany na záruce za jakost, anebo zaručí-li se za jakost jednostranným prohlášením prodávající sám, může tím být garantována jakost věci z hlediska časového nebo co do vlastností. Záruka za jakost však nemůže vylučovat zákonnou úpravu práv z vad věci (což je praktické zejména u skrytých vad).

V případě vedlejších ujednání v kupní smlouvě návrh rozšiřuje výslovně upravené doložky ještě o výhradu zpětného prodeje a výhradu lepšího kupce, přičemž ponechává i nadále výčet vedlejších ujednání jako demonstrativní. V případě výhrady vlastnického práva návrh umožňuje svou formulací vázat nabytí vlastnického práva nejen na podmínku zaplacení kupní ceny, ale také na splnění jiné odkládací podmínky.

 

Výprosa (§ 2165 – 2168)

Vedle stávající úpravy výpůjčky návrh stanoví též možnost tzv. výprosy, která se liší od výpůjčky tím, že při ní není dohodnuta doba, po kterou může výprosník bezplatně užívat půjčitelovu věc, takže ji půjčitel může žádat zpět kdykoli podle libosti.

 

Změna vlastníka věci, která je v nájmu (§ 2197 – 2200)

Na rozdíl od současného stavu v případě změny vlastníka pronajaté věci, nemá strana smluvního vztahu právo vypovědět nájem jen z tohoto důvodu, pokud si toto strany neujednají. V případě takového ujednání má pronajímatel právo nájem vypovědět do tří měsíců poté, co ke změně vlastníka došlo, nájemce do tří měsíců poté, co se o změně vlastníka dozvěděl. Výpovědní doba je šestiměsíční, strany si ji však mohou ujednat odchylně (nikoli však u nájmu bytu).

 

Výpověď z nájmu věci bez výpovědní doby (§ 2208)

Návrh tímto ustanovením dává dotčené straně možnost využít výjimečné opatření v případě, že druhá strana zvlášť závažným způsobem porušuje své povinnosti a tím jí způsobí značnou újmu s tím, že seznam „závažných způsobů“ bude jistě časem vymezen judikaturou.

 

Nájem bytu a domu (§ 2211 – 2275)

Základní změny:

1. Vymezení bytu podle účelu, nepoužije se definice podle zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů

Byt je v § 2212 nového občanského definován jako místnost nebo soubor místností, které jsou částí domu, tvoří obytný prostor a jsou určeny a užívány k účelu bydlení. Zvláštní ustanovení o nájmu bytu se proto použijí, pokud je prostor používán k uspokojení bytových potřeb (§ 2211 nového občanského zákoníku), ne pokud odpovídá definici bytu podle zákona o vlastnictví bytů.

2. V souladu s novelou platného občanského zákoníku (zákon č. 132/2011 Sb.) se upravuje zvyšování nájemného

Strany si mohou ujednat každoroční zvyšování nájemného. Pokud si to neujednají, má pronajímatel právo jednou ročně navrhnout zvýšení nájemného až do výše místně obvyklého nájemného. Pokud nájemce do dvou měsíců nesouhlasí se zvýšením nájemného, může pronajímatel dát návrh soudu ke zvýšení nájemného.

3. V souladu s novelou platného občanského zákoníku (zákon č. 132/2011 Sb.) se upravuje přechod nájmu na dva roky v případě smrti nájemce.

4. Ruší se bytové náhrady oproti úpravě platného občanského zákoníku vzhledem k deregulaci nájemného.

5. Noví členové domácnosti nájemce a podnájem

Pronajímatel si může ve smlouvě vyhradit, že musí souhlasit s přijetím nového člena domácnosti nájemce (pokud se nejedná o osobu blízkou nebo případy zvláštního zřetele hodné). Nově je možné, aby nájemce poskytl část bytu do podnájmu, pokud sám v bytě trvale bydlí, i bez souhlasu pronajímatele (pokud nebydlí, musí získat souhlas pronajímatele).

6. Změna u výpovědí z nájmu bytu

Rozlišují se výpovědi s výpovědní lhůtou a bez výpovědní lhůty u nájmu na dobu neurčitou

a) možnost skončení nájmu bez výpovědní lhůty v případě porušení povinností zvlášť závažným způsobem (§ 2265)

b) možnost výpovědi s tříměsíční výpovědní lhůtou ze stanovených důvodů (§ 2262)

7. Výslovně se stanoví, že pokud nájemce užívá byt v dobré víře po dobu tří let, považuje se nájemní smlouva za řádně uzavřenou a neplatnost smlouvy nemůže být vůči nájemci namítána pro nedostatek formy (§ 2213 a § 2214)

Zabraňuje se tak jednání pronajímatelů, kteří neuzavřou s nájemci nájemní smlouvu písemně, a poté není nájemce chráněn, když se pronajímatel rozhodne nájem ukončit.

 

Pacht (§ 2306 – 2331)

Návrh upravuje i pachtovní smlouvu. Na rozdíl od nájmu se u pachtu předpokládá, že pachtýř bude vlastním přičiněním věc obhospodařovat tak, aby přinášela výnos. Vzhledem ke specifické povaze pachtu se rozdílně od nájmu upravují především otázky vztahující se k prodloužení a výpovědi pachtovní smlouvy. S ohledem na zvláštnosti podnikání v zemědělství, je v návrhu samostatně upraven i zemědělský pacht.

 

Pracovní poměr (§ 2375)

Do návrhu je nově zařazeno ustanovení o pracovním poměru, čímž je vyjádřeno, že pracovní poměr je institut soukromého práva i to, že subjektivní práva a povinnosti založené tímto poměrem jsou právy a povinnostmi soukromými. Návrh občanského zákoníku však nechce zasahovat do pracovního práva, a proto ponechává úpravu vzniku, změn a zániku pracovního poměru, jakož i úpravu práv a povinností zaměstnance a zaměstnavatele z pracovního poměru jako dosud samostatné zákonné úpravě. Jeho zařazení do textu občanského zákoníku také vyjadřuje fakt, že jakkoli se úprava pracovní smlouvy a pracovního poměru vyhrazuje zvláštnímu zákonu, půjde právě o zákon zvláštní, vůči němuž plní občanský zákoník funkci zákona obecného.

Druhá věta ustanovení § 2375 odst. 1 poukazuje na instituty upravené v § 74 a násl. zákoníku práce jako dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činností, přičemž se poukazuje i na to, že takové projevy vůle nejsou dohodami, nýbrž smlouvami a zvláštními smluvními typy (smlouvou se zřizuje závazek, dohodou se smlouva doplňuje, resp. závazek se dohodou mění nebo ruší).

 

Náhrada ztráty radosti z dovolené (§ 2515)

V rámci úpravy zájezdu je v návrhu zakotveno právo zákazníka požadovat po pořadateli zájezdu náhradu újmy za ztrátu radosti z dovolené. Nárok na náhradu takové újmy vznikne zákazníkovi zejména tehdy, jestliže je zájed, nikoliv vinou zákazníka, zmařen nebo podstatně zkrácen. Zakotvení tohoto institutu respektuje úpravu evropských směrnic.

 

Stavba jako předmět díla (§ 2595 – 2602)

Návrh respektuje a samostatně upravuje určitá specifika týkající se děl prováděných jako stavební práce. Návrh zohleňuje především specifika týkající se kontroly stavebních prací a odpovědnosti za vady. Skryté vady bude možné namítat pět let po převzetí stavby.

 

Péče o zdraví (§ 2608 – 2623)

Návrh se snaží zavedením tohoto institutu odstranit obecně zažité vnímání vztahu mezi poskytovatelem léčebného úkonu a ošetřovaným jako vztahu nerovných osob. Dosavadní pojetí právní úpravy vyvolává představu, že zařízení poskytující léčebnou péči má postavení mocenského orgánu, kterému je ošetřovaný podřízen. Navrhuje se proto upravit v občanském zákoníku práva a povinnosti zúčastněných osob především jako oprávnění a povinnosti ze smlouvy.

Ustanovení o péči o zdraví také pokrývá ty případy, na které se současná právní úprava týkající se oblasti zdravotní péče poskytované zdravotnickými zařízeními nevztahuje. Jedná se např. o úkony prováděné tzv. léčiteli.

Smlouvu o péči o zdraví lze uzavřít i ve prospěch třetí osoby, typicky v případě nezpůsobilosti ošetřovaného uzavřít smlouvu.

Vyjma případů, kdy to vylučuje zákon, se navrhuje jasně stanovit, že se ke každému úkonu v rámci péče o zdraví vyžaduje souhlas ošetřovaného. Návrh vymezuje informační povinnosti poskytovatele péče o zdraví a tomu odpovídající práva ošetřovaného a stanoví také výjimky z těchto povinností. Pojmovým znakem smlouvy není úplatnost.

 

zdroj Ministerstvo spravedlnosti ČR (c) 2014

SW Vzory smluv 2022

SW Vzory smluv 2022
Cena: 750 Kč
(bez DPH)
908 Kč včetně DPH
do košíku
skladem
S oblíbeným kompletem 2200 vzorů smluv a podání sestavíte sami a kdykoli jakýkoli právní dokument + Aktualizace zdarma

SW Formuláře 2022

SW Formuláře 2022
Cena: 1100 Kč
(bez DPH)
1331 Kč včetně DPH
do košíku
skladem
Přes 750 formulářů určených pro předepsaná podání na všechny úřady ČR.

SW Slovník pojmů 2022

SW Slovník pojmů 2022
Cena: 450 Kč
(bez DPH)
545 Kč včetně DPH
do košíku
skladem
NOZ a ZOK 2022 přináší nová hesla. Se slovníkem pojmů se v nových kodexech neztratíte
Vzory a smlouvy dle NOZ a ZOK
 

SW Vzory smluv 2022

Cena: 750 Kč
(bez DPH)
908 Kč včetně DPH
do košíku
skladem
SW Vzory smluv 2022
S oblíbeným kompletem 2200 vzorů smluv a podání sestavíte sami a kdykoli jakýkoli právní dokument + Aktualizace zdarma