Zákon o obchodních korporacích 2015

Nový zákon o obchodních korporacích "v kostce"

Nový kodex, zákon o obchodních korporacích (ZOK) byl publikován pod č. 90/2012 Sb., a jak známo, nabyl účinnosti až  dnem 1. 1. 2014. Do tohoto data bude účinný stávající obchodní zákoník.  Pro vážené zákazníky jsme si dovolili připravit úvodní přehled o zásadních změnách na poli obchodního práva.

Prvním institutem, který si zaslouží naši pozornost, je smlouva o výkonu funkce. V ObchZ byla upravena celkem kuse.
 
V ZOK je právní úprava smlouvy o výkonu funkce poněkud obsáhlejší, nalezneme ji v ust. §§ 59 až 62, přičemž za podstatné změny lze považovat zejména následující:

• vztah mezi členem orgánu obchodní korporace a obchodní korporací se přiměřeně řídí ustanoveními (nového) občanského zákoníku (NOZ) o tzv. „příkazu“, pokud ze smlouvy o výkonu funkce neplyne něco jiného. ObchZ poukazoval v případě, že nebyla uzavřena smlouva o výkonu funkce, na přiměřené užití institutu mandátu, mandátní smlouvy, což – jak vidno – ZOK opouští.
• V kapitálových společnostech musí být smlouva o výkonu funkce sjednána písemně a musí být schválena – včetně veškerých změn – nejvyšším orgánem společnosti, typicky tedy valnou hromadou, u one man company rozhodnutím jediného společníka apod. Nepřímo lze dovodit, že smlouva o výkonu funkce může být sjednána i v tzv. „osobní společnosti.
• Odměna člena orgánu musí být sjednána v souladu se ZOK, pokud tomu tak nebude, nastoupí zákonná fikce – domněnka – že výkon funkce je bezplatný. To je zásadní novum oproti ObchZ, neplatí však chiméra šířená rádoby novináři – odborníky, tvrdícími, že pokud není sjednána smlouva o výkonu funkce, nemá člen orgánu nárok na odměnu. Například v případě, že neplatnost ujednání o odměně způsobila obchodní korporace nebo nebude smlouva uzavřena z důvodu nečinnosti obchodní korporace apod., bude náležet členu orgánu odměna obvyklá v době uzavření smlouvy nebo, nebyla-li smlouva uzavřena, obvyklá v době vzniku funkce za obdobné činnosti, kterou člen orgánu vykonával.
• připouští se souběh výkonu funkcí zaměstnance a člena statutárního orgánu. Nová právní úprava je oproti právní úpravě účinné od 1. 1. 2012 extrémně kusá a patrně přinese nové výkladové problémy. Cicero by určitě zvolal: “Quousque tandem abutere (český státe) patientia nostra?” čti kvouskve tandem abutere paciencia nostra – „Jak dlouho nás ještě budeš, český státe, trápit!?“

 
Dalším institutem, který zmíníme, je zpráva o vztazích ve smyslu ust. § 82 a násl. ZOK. Lhůta pro zpracování zprávy zůstává stejná, tedy nejpozději do tří měsíců od skončení účetního období. Též zůstává obligatorní písemná forma. ZOK precizuje obsah zprávy, která musí obsahovat následující údaje:

1. struktura vztahů mezi osobami
2. úloha ovládané osoby v něm
3. způsob a prostředky ovládání
4. přehled jednání učiněných v posledním účetním období, která byla učiněna na popud nebo v zájmu ovládající osoby nebo jí ovládaných osob, pokud se takovéto jednání týkalo majetku, který přesahuje 10 % vlastního kapitálu ovládané osoby zjištěného podle poslední účetní závěrky
5. přehled vzájemných smluv mezi osobou ovládanou a osobou ovládající nebo mezi osobami ovládanými a
6. posouzení toho, zda vznikla ovládané osobě újma, a posouzení jejího vyrovnání.

Zpráva o vztazích bude i nadále připojována k výroční zprávě. Zákonem povolaní společníci mají právo požádat nezávislý soud, aby jmenoval znalce pro účely přezkumu zprávy. Pokud nedojde k podstatné změně občanského soudního řádu, bude věcně příslušným pro jmenování znalce krajský soud. Právo na přezkum lze uplatnit pouze v prekluzivní lhůtě jednoho roku ode dne, kdy se kvalifikovaný společník dozvěděl nebo mohl dozvědět o obsahu zprávy o vztazích.

Obchodní společnosti:

Nový zákon o obchodních korporacích zachovává stejnou strukturu obchodních společností jako stávající obchodní zákoník. Zná tedy i nadále veřejnou obchodní společnost, v jejíž právní úpravě nenalézáme podstatných změn a daná společnost je i nadále řazena k tzv. společnostem osobním, nesoucím znatelné riziko pro angažované společníky, zejména z titulu jejich solidárního ručení za dluhy společnosti.
 
Též je zachována komanditní společnost, jedna z nejstarších korporací v Evropě, kdesi jsem kdysi zaznamenal, že byla importována Araby přes Iberský poloostrov – dnes častěji zvaný Pyrenejský – již někdy v 6. století po Kristu.
 
Nejrozšířenější a nejoblíbenější společností byla a zůstane společnost s ručením omezeným. Nalezneme ji v ust. § 132 a násl. ZOK a níže se seznámíme se zásadními změnami v její právní úpravě. Ke změně došlo oproti stávajícímu stavu již v samotné definici „s.r.o.“. Je jí společnost, za jejíž dluhy ručí společníci společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění. Nová definice zaslouží pochvaly a čerpala především z judikaturního upřesňování. Pokud společník poskytne věřiteli plnění z důvodu jeho ručení, toto se započítává na splnění jeho nejdříve splatné vkladové povinnosti. V případě, že započtení není možné, je povinna poskytnout společníkovi náhradu za jeho plnění společnost. Nedosáhne-li společník náhrady plnění od společnosti, jsou povinni poskytnout mu náhradu za jeho plnění společníci v poměru, v jakém nesplnili svou vkladovou (ilační) povinnost podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku ke dni, v němž byl společník vyzván k plnění. To je opět dobré upřesnění, nesmíme opomenout, že společník (a to jen někdy) je pouhým ručitelem, nikoliv primárním dlužníkem věřitele, a proto má principiálně právo na zpětný postih (neboli regres) vůči dlužící společnosti či kolegům – společníkům prodlívajícím se splněním vkladové povinnosti.
 
Novinkou je možnost vzniku různých druhů podílů (dříve „obchodních podílů“). Podíl, se kterým nejsou spojena žádná specifická práva a povinnosti, je tzv. podíl základní. Podrobnosti musí upravit společenská smlouva. Další novinkou je možnost vydat kmenový list, který představuje jakési právní potvrzení o držbě podílu. Kmenový list je zcela novým typem cenného papíru, a to na řad. Nelze ho vydat jako zaknihovaný cenný papír a není veřejně obchodovatelný.
 
Velkou pozornost vzbuzuje nová zákonná možnost minimální výše vkladu ve výši jedné koruny české, společenská smlouva ovšem může určit výši vkladu vyšší. Domníváme se, že byť je možnost minimální výše vkladu ve výši 1,- Kč atraktivní, obezřetní zakladatelé budou sjednávat ve společenské smlouvě vklady vyšší, protože jinak jim hrozí již krátce po vzniku společnosti riziko stavu předlužení.
 
Vrcholným orgánem s.r.o. nadále zůstává – což nepřekvapuje – valná hromada. V jejích kompetencích zaznamenávám toliko formulační změny. 
 
V případě jednatelů může určit společenská smlouva, že více jednatelů tvoří kolektivní orgán, sbor. V takovém případě je odkazováno na ustanovení ZOK o představenstvu. V případě smrti jednatele, odstoupení nebo odvolání z funkce a nebo jiného ukončení jeho funkce zvolí valná hromada do jednoho měsíce nového jednatele.
 
ZOK nově výslovně zakotvuje jako jeden ze způsobů zániku účasti společníka ve společnosti jeho vystoupení. Zachovány zůstaly dohoda o ukončení účasti, vyloučení a zrušení účasti společníka soudem etcetera.
 
Naše putování zákoutími nového zákona o obchodních korporacích dospělo k ust. § 243 a násl., kde jest upravena klíčová kapitálová obchodní společnost (korporace), a to akciová společnost. I u ní zmiňme pouze zásadní změny.
 
Objevuje se nový typ akcií, označených jako kusové akcie. Připustit je mohou stanovy společnosti a je pro ně typické, že nemají žádnou nominální (jmenovitou) hodnotu a představují stejné podíly na základním kapitálu společnosti; kusové akcie mají pouze účetní hodnotu, která se však na akcii neuvádí. Jde totiž o proměnlivou hodnotu.

Zaměstnanci akciové společnosti nově mohou nabývat též akcie společností se společností propojených, a to za zvýhodněných podmínek jako u akciové společnosti „své“.
 
Pečlivý čtenář jistě zaznamenal nedávné přijetí důležitého zákona, který do budoucna vyloučil možnost existence listinných akcií na doručitele (majitele). Stalo se tak zákonem č. 134/2013 Sb., o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů, který nabyde účinnosti dnem 1. 1. 2014, tedy stejně jako ZOK. Duch posledně citovaného zákona byl již před jeho vydáním zanesen do ZOK, který též připouští vydání akcií na majitele (doručitele) pouze jako zaknihovaného cenného papíru nebo imobilizovaného cenného papíru, což platí obdobně též pro změnu formy nebo podoby akcií. Preferovány jsou tedy pro futuro nepřímo listinné akcie na jméno, které budou tradičně zapisovány do seznamu akcionářů, který vede společnost, budou se i nadále převádět rubopisem, v němž musí být uvedena jednoznačná identifikace nabyvatele. Nechceme se pouštět do zbytečného filosofování, ale současné „křižácké tažení“ proti anonymním listinným akciím na majitele (doručitele) podstatu problému stejně neřeší. Lze předpokládat, že mnoho akciových společností samo o sobě nebo automaticky ze zákona č. 134/2013 Sb. (viz výše) přistoupí k emisi akcií na jméno, přičemž jako akcionář bude na akcii uvedena například korporace XERANTHIA Ltd. se sídlem Cyprus, Nicosia, Rouge Boulevard 125/4a. K čemu, tážeme se, zákonná změna přispěla? Akcionář je sice pregnantně identifikován, ovšem i nadále skryt v legitimním zahraničním právu, dokonce na území státu, který je členem Evropské unie…
 
Dividenda – podíl na zisku – bude v případě akcií na jméno vyplácena již pouze bezhotovostním převodem na účet akcionáře, uvedený v seznamu akcionářů. To jistě přispěje k zamýšlené vyšší transparentnosti procesů.
 
Z tisku jsou známy historky, kdy (zpravidla) minoritní akcionář zneužívá svých zákonných práv a na valných hromadách přednáší několikahodinové monology a litanie a pokud je mu slovo odejmuto, považuje to za šikanózní výkon práva a společnost se ocitá v nejisté situaci rizika podání žaloby na případnou neplatnost usnesení valné hromady. Tento problém ZOK vyřešil tak, že stanovy nebo valná hromada, na které má být akcionářův návrh přednesen, mohou určit, že každý akcionář má pro přednesení svého návrhu přiměřené časové omezení. To lze jistě hodnotit jako krok správným směrem.
 
Klíčovou změnou je nové zákonné uspořádání systému vnitřní struktury akciové společnosti. Systém, ve kterém bude zřízeno představenstvo a dozorčí rada, je nazýván systémem dualistickým (lat. duo = dva).
 
Systém, ve kterém bude zřízena správní rada a statutární ředitel, bude nazýván systémem monistickým (řecky monos = jeden). Členy správní rady volí a odvolává valná hromada, delegace působnosti na dozorčí radu není přípustná. Statutárního ředitele volí a odvolává valná hromada, stanovy mohou delegovat tuto působnost na dozorčí radu. Statutární ředitel má působnost představenstva, správní rada nebo předseda správní rady má působnost dozorčí rady. Statutárním ředitelem může být současně předseda správní rady.
 
V případě pochybností bude platit, že společnost zvolila systém dualistický. Zvolený systém jistě bude možné v budoucnu změnit změnou stanov.
 
Valná hromada akciové společnosti bude muset být avisována nejméně 30 dnů přede dnem jejího konání formou uveřejnění pozvánky na valnou hromadu na internetových stránkách společnosti. Pozvánka bude též zaslána akcionářům vlastnícím akcie na jméno nebo zaknihované akcie na adresu uvedenou v seznamu akcionářů nebo v evidenci zaknihovaných cenných papírů a nebo v evidenci vedené schovatelem držícím imobilizované akcie v úschově. Uveřejněním pozvánky na internetových stránkách se považuje pozvánka za doručenou akcionářům vlastnícím akcie na majitele. Tato pozvánka musí „viset“ na internetových stránkách společnosti až do dne konání valné hromady. Zápis z valné hromady může být alternativně uveřejněn na internetových stránkách společnosti, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne ukončení valné hromady.
 
Na internetových stránkách společnosti je možno uveřejňovat další klíčové firemní dokumenty, a to účetní závěrku a zprávu o podnikatelské činnosti společnosti a o stavu jejího majetku, přičemž – jak známo – tato zpráva je součástí výroční zprávy podle účetních předpisů. V případě presentace na internetových stránkách nebude již společnost povinna zveřejňovat účetní závěrku nebo hlavní údaje z ní způsobem stanoveným ZOK a stanovami pro svolání valné hromady alespoň 30 dnů přede dnem jejího konání s uvedením doby a místa, kde je účetní závěrka k nahlédnutí…
 
Další změny zaznamenáváme u družstva. Nově postačí minimálně tři členové, aniž by se rozlišovalo, zdali se jedná o členy – osoby fyzické či o členy – osoby právnické. Je tak opuštěn zjevně diskriminační model stávajícího obchodního zákoníku. Pojem „členský podíl“ byl nahrazen patrně výstižnějším pojmem „družstevní podíl“, což má dopad i na pojmosloví, nově tedy budeme znát smlouvu o převodu družstevního podílu. Dochází k precizaci zákonných způsobů zániku členství družstvu, nově jsou výslovně zmíněny (i když o jejich existenci nebylo jistě pochyb) způsoby zániku členství typu „převod družstevního podílu, přechod družstevního podílu a smrt člena družstva“.
 
Významná pasáž je věnována bytovému družstvu. Jeho účelem i nadále bude prioritně zajišťování bytových potřeb svých členů, doplňkově může provozovat i jinou činnost, pokud tím neohrozí své hlavní poslání. Stanovy bytového družstva budou muset obsahovat též podmínky, za kterých vznikne členovi bytového družstva právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, což je – jak známo – hlavní motivace uchazečů o členství v bytovém družstvu a hlavní ekonomická hodnota jejich družstevního podílu. Převoditelnost družstevního podílu člena bytového družstva bude i nadále neomezená, povšimněme si však nenápadné vsuvky ZOK, dle které nabyvatel družstevního podílu musí splnit podmínky stanov pro přijetí za člena bytového družstva. Žádné racionální podmínky nás nyní nenapadají, po četných negativních zkušenostech s bytovými družstvy a s jejich přepjatým konzervatismem se však obáváme pokusů manažerů bytových družstev o zakotvení podmínek i charakteru šikanózního.
 
Za speciální právní úpravu bytového družstva je vložena další speciální úprava družstva sociálního (viz § 758 a následující ZOK).

 
Materie ZOK je tak prakticky pro naše potřeby zcela probrána a lze si klásti otázku, proč jsme opomněli zmínit právní úpravu obchodních závazkových vztahů, obchodních smluv? Neopomněli, daná problematika je od 1. 1. 2014 řešena komplexně v novém občanském zákoníku, máme pro Vás k dispozici již rozsáhlou databázi smluvních vzorů.